SRAZ PÁRY NA SKALIČCE - 10.6.-12.6.2016

Na tento „československý“ sraz jsem se hrozně těšila jak z důvodu poznání nových tváří tak i proto, že jsem jela konečně „já“ chytat rybky. Sraz byl pojmut tak, že se parta kamarádů, známých a příznivců páry sejde, posedí, poklábosí, popijí a jako bonus bude nějaká ta rybka na podložce. Aby nás boss od páry trošku v tom soupeření vyhecoval, bodoval pouze tři nejtěžší ryby a samozřejmě byl připraven i pohár za nejtěžší rybu.

Sešlo se nás celkem hodně. Píši celkem hodně, protože jsou mezi námi i tací, kteří na sraz nedorazili bez jediné omluvy, což mě hrozně mrzelo hlavně z důvodu, že byla spousta náhradníků a mohl jet někdo, kdo o to opravdu stál.

V pátek od rána se to začalo sjíždět a kluci začali připravovat lovná místa. Celkem jich připravili 16 po dvou rybářích. Byl to docela hukot poznat na ráz takových lidí, které člověk zná akorát z fotek.

Hodina H nastala a big boss zahájil oficiální sraz. Mohlo se chytat na 3 pruty a nesmělo se krmit, pouze PVA. Rozlosovali se místa a postupně jsme si začali svá lovná místa připravovat. Začátek rybaření Ondra stanovil na jednu hodinu odpoledne. Já si vylosovala lovné místo číslo 4 a s tímto číslem jsem byla velice spokojená, protože jsem to měla kousek ke kiosku. Pro upřesnění mi nešlo o přísun alkoholu, ale o WC :-) :-) :-)

Jedna hodina .. začínáme :-) Cca dvě hodiny po nahození přišla má první vlaštovka. Byl to kapřík a váha se zastavila na 12,20kg. Tímto bych chtěla poděkovat Tomášovi Hrabáčkovi (kolegovi z čísla 5) za asistenci při podebírání. Takže první kapřík na podložce a hned takový krasavec. Nádhera. Chytala jsem na boilies řady PZN. Toto boilies je ve fázi testování. Okolo sebe jsem měla partu super rybářů – Martina Vinklárka „krále cejnů“ – snad se neurazí :-) dále Stano Siváka a Vlada Klímu, kteří mě neustále zásobovali slivovicí, atd. atd. Se všemi jsme se navštěvovali, klábosili a samozřejmě popíjeli slivovičku. V sobotu v půl čtvrté ráno jsem ještě vytáhla kapříka o váze 6,5 kg.

U snídaně každý, kdo byl schopný na snídani přijít, sondoval, kdo co nachytal. Žádná velká hitparáda to nebyla, takže o to víc mě těšili mé dva kapříci. Po snídani jsme se opět rozutekli k prutům. Netrvalo dlouho a koukám, že vedle mě měl Honza záběr a kapříkovi se nějak nechce na podložku. Po cca 30 minutách Honza vyhrává a na podložce se objevuje monstrum. Váha se zastavuje na 20,5 kg. Probíhá focení, gratulace a s kaprem rychle zpátky do vody. Byl to neskutečný zážitek, který ocenili i všichni z druhého břehu, kdy Honzovi tleskali a gratulovali na dálku. A o tom to rybaření je. Dokázat přát druhému, i když sám člověk nic nechytá.

Mě se až do neděle žádný kapřík na podložku nepodíval i když v neděli ráno jsem záběr měla, ale bohužel neproměnila. Takže moje skóre dvě ryby. Některým z nás se povedl i amur, jeseter a vedle mě Tomáš Hrabáček vytáhl krásného lína 2,5 kg, 60 cm.

V neděli v poledne byl závod ukončen a já věděla, že moji dva kapříci na stupně vítězů stačit určitě nebudou. Krásný pohár za první místo si odvezl Pepik Hospodka, Jeho tři nejtěžší kapříci vážili 16 kg, 14 kg a 10,6 kg. Druhý pohár si vezl domu Honza Zachoval za kapra 20,5 kg, 12,5 kg a juniora 4,9 kg. Třetí pohár putoval za hranice na Slovensko Vladovi Klímovi za šupíky vážící 12 kg, 10 kg a 7 kg. Asi tušíte, kdo si odvezl pohár za nejtěžší rybu, ano máte pravdu, byl to Honza Zachoval s jeho novým osobáčkem :-)

Dále bych vypíchla Jardu Svobodu, který nachytal největší počet ryb a to osm. Pak Alana Břusku, kterému se jako jedinému povedli dva jeseteři. Jirkovi Pechovi se zase povedl krásný amur přes deset kilo. Martinovi Hubiňákovi se povedl kapřík o váze 15,5 kg. A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna :-) . Myslím si ale, že se nachytali krásné úlovky, i když aktivita ryb nebyla tak veliká, jak možná někteří očekávali.

Po vyhlášení se to začalo pomalu loučit a odjíždět k domovům.

Závěrem…. Samozřejmě každý si tuto akci zhodnotí sám, někomu se dařilo, někomu méně, někdo se chtěl více pobavit, někdo více zachytat, ale každý si to určitě užil podle svého. Aspoň v to věřím. Já osobně jsem odjížděla s pocitem, že jsem poznala spousty fajn lidí, rybářů, rybářek a že budu velice ráda, pokud se s Vašimi ksichtíky nebudu vídat pouze na fotkách, ale zase někde u vody.

Závěrem bych určitě chtěla poděkovat za sebe a za „Páru“ Michalovi Haladejovi, který zajistil spousty věcí, které si odvezl každý zúčastněný. Dále Pepínovi Obůrkovi za tu úžasnou fotodokumentaci o kterou se postaral při předávání pohárů a samozřejmě Radkovi - majiteli Skaličky za vynikající servis a jídlo, které pro nás připravoval. A vůbec všem, kteří tam byli …… Díky kluci a holky …… bylo to superrrrrrrrr :-) ať se kouří … Jana

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení