NEJLEPŠÍ DEN NA RYBÁCH

Srpen roku 2012. V ten rok jsem začal opět chytat ryby po desetileté pauze. Parné léto, kdy rtuť teploměru snadno atakovala hranici 37°C ve stínu. Normální člověk nevystrčil nos z chládku svého domku. Jen takový blázni jako já a moje přítelkyně Denisa jedeme na ryby.

 

Cílová destinace - soukromý rybník Máčidlo ve Velkém Oseku od baráku cca 4km. Kamarád Roman, který věděl že vyrazíme, mi pořád povídal, "že je vedro, že nežerou a chytíme tak leda úpal." Jenže jsme se nedali odradit a v největším vedru kolen 12:00 balíme a odjíždíme.

Moc toho nemáme jen kupovanou nakládanou kukuřici v příchuti med, ananas a anýz, trošku šrotu a partikl. Každý rok si začátkem února nakládám a nechávám zkvasit. Nic extra jen povařím kukuřici a pak přidám řepku, lněné a konopné semínko a trošku cukru. Zaliju vařící vodou a přikryté nechám měsíc až dva zkvasit. Pracovní název je "smradlavka." Smrdí to jak psí kšíry, ale rybám to náramně chutná. Velmi důležité je ale dodržet čistotu. Lehce chytne plíseň a může se pak vyhodit.

Takto vybaveni dorážíme na revír cca za 20 minut.

Nutné formality vyřídíme během 5-ti minut a jdeme hledat pěkné místo. Máčidlo není velký revír, něco kolem 4 hektarů, ale máme ho rádi a je tam příjemně. nikde ani noha, všichni jsou zalezlí doma. Vybíráme místo v druhé polovině rybníka a začínáme chystat pruty. Vedro jako v peci nám v tom moc nepomáhá. Navíc všude je pískový břeh, takže deštník, který by tvořil trošku stínu, není možné pořádně upevnit.

No nic mažeme se opalovacím krémem, který má v batohu stálé místo, hned vedle spreje proti komárům. Nic mi u vody nepije krev víc než blanokřídlý hmyz, který se mě snaží podojit víc než stát na daních. Smícháme šrot s partiklem, umačkáme asi pět koulí velkých jako pomeranč a zakrmujeme. Já chytám na dva pruty. Jeden položená a druhý plavaná. Dle mého dědy, letitého a zasloužilého tichého blázna, na špunta a na těžko. Moje drahá polovička na jeden prut a volí položenou. Víme že Máčidlo je plné větších kaprů a jeseterů. Ale na bohatýra ruských vod si netroufáme pomýšlet v tomhle vedru.

Dilema s příchutí řešíme šalamounsky. Tři pruty při příchutě. Není co řešit na každý háček jde jiná. Já mám anýz a med a přítelkyně ananas.

Moje sestavy nejsou nic světoborného. Vlasec "jistota" 0,28 a 0,30 a malé háčky bez protihrotu maximální velikosti 2. Jsem zastáncem teorie, že velká ryba bere radši malá sousta. Je už totiž zkušená a opatrná. jak říká táta "vyčůraná jak dírka do sněhu." Slunce pálí a na kamenech by se daly smažit vejce. Vzpomínám si na slova kamaráda před odjezdem a doufám, že neměl pravdu. Nahozeno máme. špunt je asi 2,5 metrů od břehu u rákosového porostu a druhý je asi v druhé třetině Máčidla. Přítelkyně má asi poloviční vzdálenost. Smradlavka láká první ryby, vidím zřetelná kola na hladině od ryjících ryb v bahně. Pak že prý ve vedru nežerou. Najednou splávek mizí pod vodou a já šahám po prutu a zasekávám. Pěkný kapřík padesátník. Medovka vs anýz 1:0. Stejná nástraha i místo a už se háček koupe. Dávám oslavné cigárko. Soutěžíme s Denisou kdo má víc ryb. nestíhám ani dokouřit a anýz srovnává stav. Stejná mírová kategorie jen je to lysec. Ale nebojuje tak jako šupináč před ním. "dva nula Denisko." říkám. Jenže se ozval i její ananas. Má ho tam kapřík kolem 60 cm. já po chvíli vytahuji ještě dva šupináče během 30-ti minut. Anýz a ananas už nezaznamenaly záběry, takže všude je po jednom zrníčku medovky. Do úlovkové sestavy se probojovali i dva karasi cca kolem 35 cm.

Je to na Máčidle škodná a nesmí se vracet zpět, tak jdou do vezírku. Dám je kamarádovi, on je zbaští. Denisa převázala na špunta. Prý ji to baví víc. Nahodila medovku a hypnotizovala svůj splávek. Otáčím se pro pití a v koutu oka zahlédnu jak mi chce prut skočit šipku do vody.

Vrhám se po něm a tak tak ho chytím za konec rukojeti. V duchu si nadávám za špatně seřízenou brzdu. Najednou, jak tah prudce začal, tak přestal. Ale rybu jsem na háčku cítil pořád. Šla pěkně poslušně jako beránek. Nějaká čudla malá, říkám si. Pískle asi přepálilo start a došla mu pára hned na začátku. Už je skoro u břehu, ale ještě jsme ho pořádně neviděli. Je to kapr to víme jistě, ale nic víc. Voda je kalná. Denisa bere podběrák a jde k vodě. Její vytřeštěný výraz bych vám přál vidět. "Vždyť se nám nevleze ani pořádně do podběráku" vytáhli jsme ho na břeh a dali na podložku. 78 cm a váha ukázala cca 8 Kg. Můj zatím největší kapr. Chytám znovu první rok a tohle jsem nečekal. Vždyť já byl šťastný když jsem se dostal nad 50 centimetrů a teď rovnou 78. Focení a návrat do vody proběhl celkem rychle. Kvůli vedru jsme to nechtěli prodlužovat víc, než bylo zdrávo. Byl jsem šťastný jak blecha a s náhozem jsem počkal až po cigárku.

Blížil se konec povolené doby lovu a já už ani ťuk. Asi jsem si to všechno vybral a už prostě dneska nemám nárok. Ale Deniska má ve vodě pořád svoje brčko s kukuřicí a hypnotizuje vodu. Najednou se začíná pomalu přesouvat. Ale nic rychlého. Jenže nezastavuje a pomalu si pluje asi půl metru než si to Denisa uvědomí a zasekne. Mám asi nějakou větev a nemůžu s ní hnout. Beru tedy její proutek a zkouším s tím něco udělat. "Asi vázka nebo co, asi to budeme muset uříznout." a vracím jí ho. Najednou se vázka rozjela a nastal urputný boj Deniska vs ryba. Trval asi 20 minut a hádejte co bylo na konci vlasce. Jeseter 75 cm. To co jsme vůbec nečekali. Focení a rychle zpátky do vody. Dneska to byl opravdu parádní den. Devět ryb za jedno parné odpoledne. Vzpomněl jsem si na kamaráda Romana. Takže nežerou co ?

 

Co z toho plyne?

 

1. Ryby žerou pořád, jen se jim musíte trefit do chuti a nálady a hlavně být u toho, když mají hlad a nevymlouvat se, že je vedro.

 

2. Pruty jako lešeňové trubky a háky jak na vorvaně nezaručí velkou rybu. Nabízí se trefné přirovnání o kašpárku a divadle.

 

3. Velká ryba má ráda malá sousta.

 

Tohle vše se mi potvrdilo i na dalších výpravách.

 

Na Máčidlo jsme zavítali ještě mnohokrát a už mám i větší ryby než tuhle, ale tento den mi prostě utkvěl v paměti. Není největší, nebo nejpočetnější úlovkem, ale pro mě je prostě nej. Jediné co mi pořád uniká je ten jeseter. Ale letos, … vždyť to znáte sami. Nu pagadi jeseter.

 

A jak to máte vy s vašim nej dnem na rybách?